Sobotní referendum na Slovensku, jehož cílem bylo zrušení nároku některých politiků na doživotní rentu po skončení výkonu ústavní funkce, bylo prohlášeno za neplatné kvůli nízké účasti voličů. Podle předsedy státní volební komise Eduarda Burdy se v referendu zúčastnilo pouze 16,13 procenta oprávněných voličů. Tato účast představuje druhou nejnižší hodnotu ze všech deseti dosavadních celostátních lidových hlasování na Slovensku. Občané měli možnost vyjádřit svůj názor na zrušení renty, kterou po skončení úřadu pobírají někteří politici, včetně bývalých premiérů. V referendu byla také rozebírána otázka obnovení elitních složek prokuratury a policie, které byly zrušeny v rámci reformních kroků současné vlády.
Většina hlasujících, přibližně devět z deseti, však podpořila návrh na zrušení doživotních rent pro expolitiky, což je v souladu s iniciativou současné vládní koalice vedené premiérem Robertem Ficem. Zatímco před dvěma lety bylo prosazení tohoto kroku součástí širšího programu reform, nyní by nově splnil podmínky pro přiznání renty pouze sám Fico. Tím se ukazuje, že zrušení rent pro expolitiky se stalo velmi kontroverzním tématem, které polarizuje veřejnost. V referendu se sice hlasovalo o zrušení těchto rent, avšak voliči nerozhodovali o doživotních odměnách pro bývalé prezidenty, které jsou vypláceny již po dlouhou dobu.
Účast v referendu a historické srovnání
Podmínky pro platnost referenda stanovuje slovenská ústava, podle níž musí být účast vyšší než 50 procent oprávněných voličů. Tuto podmínku splnilo v historii slovenských referend pouze jedno, a to hlasování z roku 2003, které se týkalo vstupu Slovenska do Evropské unie. Vzhledem k tomu, že účast v sobotním referendu byla tak nízká, nedošlo k žádnému zásadnímu posunu v politické situaci. V regionálních volbách nebo v jiných formách hlasování se často ukazuje, že občané mají o takovéto otázky menší zájem, což může být pro politiky varovným signálem.
V referendu se objevila také otázka obnovení elitních složek prokuratury a policie, což by mělo vést k zajištění lepšího vyšetřování a prevenci korupce. Přibližně 92 procent hlasujících tuto myšlenku podpořilo, což naznačuje, že veřejnost má zájem o posílení těchto institucí. Po nástupu vlády Roberta Fica do úřadu v roce 2023 došlo k několika podstatným změnám v trestním právu, včetně zrušení úřadu speciální prokuratury, která se v minulosti zabývala vyšetřováním kauz spojených s dřívějšími vládními praktikami. Tímto krokem se vláda snažila přizpůsobit strukturu policie a prokuratury svým aktuálním potřebám a zaměřením.
Politické důsledky a reakce veřejnosti
Politické důsledky tohoto referenda mohou mít dalekosáhlé následky na budoucí rozhodování vlády a na další politický vývoj na Slovensku. Nízká účast v referendu poukazuje na apatii části populace, která může mít za následek snížení legitimity politiků a vládních institucí. To je obzvlášť důležité v kontextu blížících se voleb a možnosti obratu v politickém spektru. Vzhledem k tomu, že referendum bylo vyvoláno peticí neparlamentní strany Demokraté, se dá očekávat, že jejich podpora v dalších volbách bude záviset na tom, jak dokážou reagovat na výsledek referenda a jakým způsobem přitáhnou voliče k aktivní účasti v politice.
Na Slovensku se v posledních měsících objevují různé politické aféry a skandály, které mají vliv na veřejné mínění. Například současná vláda čelí kritice za svou politiku a rozhodnutí, která nejsou vždy v souladu s očekáváním občanů. Tímto způsobem se zvyšuje tlak na vládu, aby se více angažovala v oblasti transparentnosti a odpovědnosti. V konečném důsledku referendum ukázalo, že občané chtějí více zapojení do rozhodovacího procesu, avšak absenci aktivní účasti v referendu lze interpretovat jako výzvu k politickým aktérům, aby se více snažili o dialog s veřejností a o zajištění jejího zájmu o důležité otázky, které ovlivňují jejich životy.
