V letošním roce jsme v Evropě svědky extrémních veder, která lámou historické teplotní rekordy. Tyto klimatické jevy však nepřinášejí pouze horko, ale i vlnu dezinformací, které se šíří napříč různými platformami a médii. V České republice se objevují tvrzení, jež relativizují vážnost klimatické změny a zpochybňují odborná stanoviska. Politici a různé veřejné osobnosti přebírají argumenty, které vědecká komunita již dávno označila za vyvrácené, což komplikuje diskuzi o nutnosti přizpůsobení se novým klimatickým podmínkám.
Podle analýzy European Digital Media Observatory (EDMO) se vzorce dezinformací kolem klimatu a extrémního počasí objevují s neustálou pravidelností. Tyto dezinformace obviňují média z přehánění a označují klimatické politiky za zbytečné či dokonce škodlivé. Milan Vítek z organizace Fakta o klimatu upozorňuje, že s nárůstem teplotních rekordů ustupuje otevřené popírání klimatu, přičemž se objevují nové formy argumentace, jako je bagatelizace a přesměrování pozornosti. Takové jednání ztěžuje komunikaci o nutnosti adaptace městské infrastruktury na častější a intenzivnější horké dny.
Rekordní teploty a jejich důsledky
Data ukazují, že letos bylo na 132 meteorologických stanicích v České republice překonáno absolutní maximum teploty vzduchu, což představuje 77 procent stanic s alespoň třicetiletou historií měření. Přes čtvrtinu těchto rekordů padla v červnu, zatímco více než polovina byla zaznamenána během srpnové vlny veder. Tento trend přibývajících dnů s vysokými teplotami je patrný nejen v České republice, ale i na celém světě, což potvrzuje analýza klimatických dat. Vítkovy komentáře naznačují, že zjednodušené argumenty o tom, že na chlad umírá více lidí, postrádají potřebný kontext a nezohledňují skutečnost, že riziko horkých dnů dramaticky roste s globálním oteplováním.
V některých zemích, jako je Španělsko, byly zaznamenány alarmující nárůsty úmrtí spojených s vysokými teplotami. Například ztrojnásobení počtu extrémně horkých dnů vedlo k téměř pětinásobku úmrtí v důsledku horka. Takové statistiky ukazují, jak závažné následky mohou mít klimatické změny na zdraví obyvatelstva, a podtrhují důležitost informovanosti o těchto otázkách. Dezinformace, které relativizují tato rizika, mohou mít fatální důsledky, pokud povedou k nedostatečné přípravě na klimatické výzvy, kterým čelíme.
Klimatická dezinformace v médiích
Dezinformace týkající se klimatu nejsou pouze problémem sociálních médií nebo marginálních dezinformačních webů. Podle analýzy iniciativy Climate Action Against Disinformation (CAAD) se tyto dezinformace stále častěji objevují i v mainstreamových médiích, což dále zhoršuje situaci. Některé evropské země se setkaly s tvrzeními, která spojují obnovitelné zdroje energie s výpadky elektřiny, zvyšováním cen energií či úpadkem průmyslu. Tyto fámy se pak rychle šíří na digitálních platformách, což přispívá k polarizaci veřejného mínění ohledně klimatických opatření a politiky ochrany životního prostředí.
Vzhledem k rostoucímu počtu dezinformací je zásadní, aby veřejnost byla schopna rozlišovat mezi pravdami a zavádějícími informacemi. Je důležité, aby jednotlivci měli přístup k ověřeným a vědecky podloženým informacím o klimatu a jeho dopadech na společnost. Odborníci a novináři mají klíčovou roli v boji proti dezinformacím tím, že poskytují objektivní a faktické zprávy, které mohou pomoci veřejnosti lépe porozumět naléhavosti klimatické krize a jejím důsledkům na náš každodenní život.
