Současná vlna vysokých teplot, která postihuje Českou republiku, vyvolává nejen fyzické problémy, ale i psychické potíže v široké populaci. Jak uvedl Kamil Vlček z Fyziologického ústavu AV ČR, klimatická změna a s ní spojené extrémní jevy vedou k prohlubování tzv. klimatické úzkosti, což je fenomén, který se zejména v posledních letech začíná stále více objevovat. Vysoké teploty, které se i přes očekávání nedostávají na historické maximum, však i tak vyvolávají v lidech obavy a stres. Zvlášť citliví na tato vlna veder jsou mladí lidé, kteří pociťují bezmoc a frustraci spojenou s klimatickými změnami.
Výzkumy provedené ve Francii a Kanadě potvrzují, že opakované vlny veder posilují pocity hněvu, paniky a zoufalství především u mladé generace. Mladí lidé ve věku od 16 do 25 let se podle průzkumu Americké asociace psychologů potýkají s extrémní úzkostí, přičemž 59 procent z nich prožívá intenzivní stres a strach z budoucnosti. Tento fenomén se stal tak závažným, že klimatickou změnu odborníci označili za jednu z největších hrozeb pro duševní zdraví ve 21. století. Je zřejmé, že klimatická krize má daleko širší dopady, než bychom si mohli myslet, a její vliv na psychiku je alarmující.
Rostoucí obavy mezi mladými lidmi
Podle mezinárodní studie, která se zúčastnila více než 170 tisíc dospělých z 27 zemí, se ukazuje, že úzkost spojená se změnou klimatu se nejčastěji projevuje u mladých lidí, osob s emoční nestabilitou či levicovými politickými názory. Dále se ukazuje, že klimatická úzkost se neomezuje pouze na jednotlivce, ale ovlivňuje i celou společnost. Mladí lidé se častěji zapojují do ekologických iniciativ a protestů, aby vyjádřili své obavy a touhu po změně. Taková aktivita může být pro ně zdrojem naděje a motivace, avšak zároveň přináší i pocit bezmoci, pokud jejich snahy nenacházejí odezvu ze strany politiků a společnosti jako celku. Tím se vytváří cyklus, ve kterém se frustrace a úzkost jen zvyšují.
Jak čelit klimatické úzkosti?
Odborníci doporučují několik kroků, jak se vypořádat s klimatickou úzkostí. Mezi nejdůležitější patří omezit příliv informací o klimatické krizi, neboť neustálé sledování zpráv může negativně ovlivnit psychické zdraví a prohloubit úzkost. Je také důležité zaměřit se na pozitivní aspekty a pokroky v oblasti ochrany životního prostředí, což může přinést pocit optimismu a naděje. Dále se doporučuje zapojení do komunitních iniciativ, které se zabývají ochranou přírody nebo bojem proti klimatickým změnám. Takové aktivity mohou poskytnout nejen podporu, ale také konkrétní možnosti, jak přispět k pozitivní změně. Zároveň by si lidé měli uvědomit, že změna začíná u jednotlivce a každý z nás může ovlivnit své okolí. To zahrnuje nejen změnu životního stylu, ale také péči o duševní zdraví, ať už prostřednictvím pohybu, meditace, nebo jiných relaxačních technik. V případě potřeby je pak důležité včas vyhledat odbornou pomoc, protože duševní zdraví je stejně důležité jako to fyzické.
