Na summitu NATO, který se konal ve středu v Ankaře, premiér Andrej Babiš oznámil, že Česká republika v letošním roce nebude schopna splnit závazek vydávat na obranné výdaje dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Tento závazek byl přijat na summitu NATO v roce 2014 v Cardiffu, kdy se členské státy zavázaly k postupnému zvyšování svých výdajů na obranu. Podle Babiše je důvodem neschopnosti splnit tento závazek deficitní rozpočet, který jeho kabinet zdědil po předchozí vládě, a který činí 90 miliard korun. Tato situace vyvolává obavy o bezpečnostní připravenost země v kontextu rostoucích geopolitických napětí, zejména s ohledem na situaci na Ukrajině a hrozby ze strany Ruska.
Na summitu se očekává, že lídři NATO budou diskutovat o financování obrany a podpoře Ukrajiny, která čelí ruské agresi. Český prezident Petr Pavel má naplánována bilaterální jednání se Slovenskem a dalšími zeměmi, kde by se měly projednávat otázky bezpečnosti a obranné spolupráce v rámci aliance. V předchozích dnech se také konaly neformální schůzky mezi státníky, kde se hovořilo o společných výzvách a strategických cílech NATO. Zatímco Babiš čelí domácí kritice za nedostatečné investice do obrany, Trumpova kritika spojenců v NATO může situaci ještě více zkomplikovat.
Trump kritizuje spojence za nedostatečné výdaje na obranu
Americký prezident Donald Trump na summitu v Ankaře prohlásil, že není spokojen s NATO, a to zejména kvůli tomu, jak aliance reaguje na otázky týkající se Grónska a Íránu. Tyto výroky přišly v kontextu Trumpovy dlouhodobé kritiky evropských spojenců, kteří podle něj nedodržují závazky ohledně výdajů na obranu. Trump se vyjádřil, že USA přispívají do NATO nepřiměřeně ve srovnání s ostatními členy a požádal o větší finanční závazky ze strany evropských států. Tento postoj může vyvolat napětí mezi členskými státy, které se snaží vyrovnat s vlastními ekonomickými problémy a rozpočtovými restrikcemi.
Trump také zmínil konkrétní případy, například Španělsko, které kritizoval za odmítání zvyšování obranných výdajů na 3,5 procenta HDP do roku 2035. Tento plán zahrnuje nejen výdaje na armádu, ale i na širší bezpečnostní výdaje. Trump uvedl, že ministr Scott Bessent byl instruován k přerušení obchodních vztahů se Španělskem, což by mohlo mít dalekosáhlé důsledky pro obchodní vztahy mezi USA a Evropskou unií. Požadavek na zvyšování výdajů na obranu se tak stává jedním z hlavních témat, které může ovlivnit vztahy mezi USA a evropskými partnery v nadcházejících letech.
Setkání lídrů a podpora Ukrajiny
Na summitu se také setkali lídři států NATO, kteří hovořili o situaci na Ukrajině a podpoře, kterou aliance poskytuje kyjevské vládě v boji proti ruské agresi. Polský prezident Karol Nawrocki se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, přičemž obě strany zdůraznily význam dialogu navzdory napětí, které v poslední době zasáhlo jejich vzájemné vztahy. Témata, jako jsou historické spory mezi Polskem a Ukrajinou, se však během jejich setkání nedotkli, což naznačuje, že prioritou je nyní společný postoj vůči Rusku. Maďarský premiér Péter Magyar rovněž uvedl, že se v nejbližší době sejde se Zelenským na bilaterálním jednání, kde by měly být projednány další možnosti spolupráce.
Celkově se summit NATO v Ankaře ukazuje jako klíčový moment pro posouzení společných obranných závazků a reakcí na aktuální geopolitické výzvy. Kritika ze strany prezidenta Trumpa však může přinést novou dynamiku do diskusí a vyžadovat od evropských spojenců, aby přehodnotili své obranné strategie a přístupy k financování. Zatímco česká vláda čelí výzvám na domácí scéně, mezinárodní situace přináší další tlaky, které mohou mít dlouhodobé důsledky pro bezpečnostní politiku země i celého regionu.
