1. Kde kompost umístit a jaký zvolit základ
Správné založení kompostu začíná výběrem místa. Ideální je stinný nebo polostinný kout zahrady, chráněný před větrem a přímým celodenním sluncem. Přílišné vysychání zpomaluje rozklad, zatímco trvale mokré a neodvětrané místo vede k zahnívání. Kompost by měl stát přímo na zemině, ne na betonu nebo dlažbě, aby do něj mohly vstupovat půdní organismy a odvádět přebytečnou vlhkost.
Pro běžnou domácnost se osvědčuje kompostér o objemu 300 až 1 000 litrů. Menší nádoba bývá nedostatečná pro větší zahradu, naopak příliš velký prostor se bez pravidelného doplňování a přehazování rozkládá pomaleji. Pokud kompostujete zelený odpad z kuchyně a zahrady, vyplatí se kompostér s větracími otvory a víkem, které omezí přístup hmyzu a zároveň udrží optimální vlhkost.
Důležitý je také přístup. Kompost by měl být snadno dostupný z kuchyně i ze zahrady, aby se do něj pravidelně přidával materiál. Praktické je umístění poblíž záhonu, kde hotový kompost rovnou využijete. V menších zahradách lze použít i dvou- nebo tříkomorový systém: jedna část pro čerstvý materiál, druhá pro rozkládající se obsah a třetí pro hotový kompost.
2. Co do kompostu patří a jak vrstvit materiál
Základ kompostu tvoří dvě skupiny materiálu: dusíkatý „zelený“ odpad a uhlíkatý „hnědý“ odpad. Zelený odpad obsahuje více vlhkosti a urychluje rozklad, hnědý naopak dodává strukturu a uhlík. Správný poměr je přibližně 1 díl zeleného materiálu na 2 až 3 díly hnědého. Pokud je v kompostu příliš mnoho mokré hmoty, začne zapáchat; pokud převládne suchý materiál, rozklad se výrazně zpomalí.
Mezi vhodný zelený materiál patří:
- slupky a zbytky ovoce a zeleniny,
- posekaná tráva v tenkých vrstvách,
- kávová sedlina a čajové sáčky bez plastových částí,
- uvadlé květiny a zdravé zbytky rostlin z kuchyňské zahrádky.
Hnědý materiál zahrnuje například:
- suché listí,
- natrhaný karton bez potisku a lepicích pásek,
- papírové ubrousky bez chemických zbytků,
- štěpku, piliny z neošetřeného dřeva nebo drobné větvičky.
Materiál je vhodné vrstvit střídavě. Na dno patří hrubší vrstva větviček nebo štěpky, která zlepší proudění vzduchu. Na ni se přidávají tenčí vrstvy zeleného a hnědého odpadu. Každou novou vrstvu je dobré lehce promíchat s předchozí, aby se kompost neslepil do neprodyšné hmoty. Při správném založení má kompost strukturu vlhké vyždímané houby.
3. Jak poznat správnou vlhkost, teplotu a rozklad
Kompost funguje díky mikroorganismům, houbám a žížalám. Ty potřebují vzduch, vlhkost a vhodnou teplotu. V prvních týdnech po založení může teplota uvnitř kompostu stoupnout až na 50 až 70 °C, což je známka aktivního rozkladu. Takto vysoká teplota pomáhá likvidovat část semen plevelů i choroboplodných zárodků, ale jen tehdy, pokud je hmota dostatečně velká a pravidelně promíchaná.
Vlhkost lze snadno ověřit ručně. Když vezmete hrst kompostové směsi a stisknete ji, měla by držet tvar, ale nesmí z ní kapat voda. Pokud je materiál příliš suchý, přidejte zelený odpad nebo ho jemně prolijte vodou. Jestliže je naopak mokrý a slepený, přimíchejte suché listí, karton nebo slámu a kompost prokypřete vidlemi.
Rozklad obvykle trvá 6 až 12 měsíců, podle složení, počasí a péče. Rychlejší kompost vzniká z drobně nasekaného materiálu, který je pravidelně promícháván. Například posekané větvičky a listí se rozkládají výrazně pomaleji než nadrcené zbytky zeleniny. Pokud chcete proces urychlit, můžete použít i kompostovací urychlovač, ale není nezbytný. Základem je správný poměr materiálu a přístup vzduchu.
4. Co do kompostu rozhodně nepatří
Některé odpady do kompostu nepatří, protože zpomalují rozklad, přitahují škůdce nebo mohou kontaminovat výsledný materiál. Nejčastější chybou je vhazování zbytků živočišného původu. Do běžného zahradního kompostu nepatří:
- maso, kosti a uzeniny,
- mléčné výrobky,
- vařené jídlo s tukem a omáčkami,
- oleje a tuky.
Tyto zbytky se rozkládají pomalu, silně zapáchají a lákají hlodavce, mouchy i další škůdce. Podobně problematické jsou exkrementy masožravých zvířat, například psů a koček, které mohou obsahovat patogeny. Do kompostu nepatří ani nemocné rostliny s plísní či virovou nákazou, pokud nemáte jistotu, že kompost dosáhne vysoké teploty po dostatečně dlouhou dobu.
Vyhnout byste se měli také chemicky ošetřenému materiálu. Nespalujte a nekompostujte dřevo s nátěrem, lakem nebo impregnací, stejně jako popel z uhlí, briket s chemickými příměsemi a vysátý prach z domácnosti. Problém představují i biologicky nerozložitelné materiály, například plast, kov, sklo, obaly od potravin nebo kompostovatelné sáčky, které se nerozkládají v domácím kompostu dostatečně rychle.
Specifickou kapitolou je plevel. Semena vytrvalých plevelů, jako je pýr nebo svlačec, mohou přežít, pokud kompost není dostatečně zahřátý. Proto je bezpečnější dávat do kompostu jen mladé rostliny bez semen. U plevelů po odkvětu nebo po vysemenění je lepší zvolit sběrný bioodpad nebo speciální horký kompost s vyšší aktivitou rozkladu.
5. Jak kompost udržovat, aby nezapáchal a fungoval dlouhodobě
Údržba kompostu není složitá, ale vyžaduje pravidelnost. Jednou za 2 až 4 týdny je vhodné obsah provzdušnit vidlemi nebo kompostér přehodit. Tím se do hmoty dostane kyslík a rozklad probíhá rychleji. Pokud kompost začíná zapáchat po amoniaku nebo hnilobě, bývá to signál přemokření nebo nadbytku zeleného materiálu. V takovém případě pomůže přidat suché listí, karton nebo drcené větvičky a směs promíchat.
Naopak pokud se rozklad téměř zastaví a materiál je suchý a drobivý, chybí vlhkost. V létě je vhodné kompost jednou za čas lehce zalít, zejména při delším suchu. Uvnitř kompostu by se měly střídat jemnější a hrubší části, aby vznikaly vzduchové kapsy. Příliš utlačený kompost bez struktury se mění v těžkou masu, která se rozkládá pomalu.
Hotový kompost poznáte podle tmavé barvy, sypké struktury a zemitě příjemné vůně. Neměly by v něm být rozeznatelné původní zbytky, s výjimkou drobných větviček nebo hrubších částí, které lze ještě nechat dojít. Před použitím na záhony je vhodné kompost přesít přes síto s oky kolem 10 až 20 mm. Hrubší zbytky vrátíte zpět jako základ další vrstvy.
Praktický postup je tedy jednoduchý: zvolit vzdušné místo na zemi, střídat zelený a hnědý materiál, hlídat vlhkost a kompost pravidelně provzdušňovat. Kdo se vyhne živočišným zbytkům, tukům, chemicky ošetřenému materiálu a nemocným rostlinám, získá kvalitní kompost pro záhony, trávník i pěstování v nádobách bez zbytečných problémů.