Co finanční úřad sleduje a proč je evidence klíčová
Daňová správa se u kryptoměn i akcií zaměřuje především na to, zda vznikl zdanitelný příjem, kdy vznikl a v jaké výši. U fyzických osob v Česku se typicky řeší rozdíl mezi příjmem a prokazatelnými výdaji, tedy zisk. Nejde jen o to, kolik jste vydělali na účtu, ale také jakým způsobem jste aktivum prodali, směnili nebo použili.
Nejčastější problém nevzniká v samotném zdanění, ale v nedostatečné dokumentaci. Finanční úřad může chtít doložit nákupní cenu, datum pořízení, kurz v den transakce, poplatky, burzu, peněženku i návaznost jednotlivých kroků. Pokud tyto údaje chybí, investor se dostává do slabé pozice, i když zisk vznikl legálně.
Prakticky platí jednoduché pravidlo: bez evidence není jak obhájit výpočet daně. U aktivního obchodování, kde probíhají desítky až stovky transakcí ročně, se ruční správa v tabulce rychle stává neudržitelnou. U dlouhodobého držení bývá situace jednodušší, ale i tady je nutné mít k dispozici doklady o nákupu a prodeji.
Kdy se zdaňují kryptoměny a kdy akcie
U kryptoměn je zásadní, že zdanitelný příjem obvykle nevzniká jen při převodu na koruny, ale i při směně jedné kryptoměny za jinou nebo při platbě kryptem za zboží či služby. Pokud například koupíte bitcoin za 200 000 Kč a později ho směním za ethereum v hodnotě 280 000 Kč, rozdíl může tvořit zdanitelný příjem, i když jste fiat měnu vůbec nevybrali.
U akcií je situace přehlednější. Zisk zpravidla vzniká při prodeji akcie, ETF nebo jiného cenného papíru. Typicky se posuzuje rozdíl mezi prodejní cenou a pořizovací cenou snížený o související náklady, například poplatky brokerovi. Pokud investor drží cenné papíry dostatečně dlouho, může se uplatnit časový test, ale ten je třeba vždy ověřit podle aktuální legislativy a konkrétního typu instrumentu.
Nejčastější omyl je představa, že „dokud jsem nevyndal peníze z burzy, nic nedaním“. U krypta to neplatí. U akcií je potřeba sledovat i specifika jednotlivých instrumentů, například dividendy, deriváty nebo zahraniční trhy. V praxi se vyplatí oddělit:
- kapitálový zisk z prodeje aktiva,
- příjem z dividend,
- příjem z úroků nebo stakingu u krypta,
- další vedlejší příjmy spojené s investováním.
Jak si správně vést evidenci transakcí
Daňově použitelné podklady by měly obsahovat minimálně datum a čas transakce, typ aktiva, množství, cenu v okamžiku obchodu, poplatek a identifikaci platformy. U kryptoměn je důležitý také kurz přepočtu do korun. U akcií je vhodné evidovat měnu obchodu, kurz ČNB nebo použitý kurzovní zdroj a potvrzení od brokera.
V praxi se osvědčuje jednoduchý systém třech vrstev:
- export z burzy nebo brokera ve formátu CSV nebo PDF,
- vlastní přehled v tabulce s výpočtem zisku a ztráty,
- archiv dokladů pro případ kontroly, například screenshoty, e-maily a potvrzení plateb.
Na trhu existují nástroje, které dokážou transakce importovat a spočítat daňový základ automaticky. Mezi používané patří například Koinly, CoinTracking, Accointing nebo podobné služby. U akcií zase pomáhají reporty od brokerů typu Interactive Brokers, Degiro nebo eToro, ale výsledný výpočet je vhodné zkontrolovat ručně, zejména pokud jste obchodovali ve více měnách.
U aktivního investora může rozdíl mezi správnou a špatnou evidencí znamenat tisíce korun. Například při desítkách nákupů a prodejů krypta za rok bývá problém v tom, že se započítají pouze výběry na bankovní účet, ale ne jednotlivé směny mezi coiny. To pak zkreslí skutečný výsledek a daňové přiznání je nepřesné.
Jak se počítá daň a co lze uplatnit jako výdaj
U fyzických osob se zisk zpravidla zahrnuje do daňového přiznání a zdaňuje se sazbou podle platných pravidel. V roce 2025 je důležité sledovat, zda celkový základ daně nepřekračuje hranice pro vyšší sazbu. U nízkých a středních příjmů se často uplatní základní sazba, při vyšších částkách může část základu spadat do vyšší sazby daně.
Do výdajů lze typicky zahrnout pořizovací cenu aktiva a související náklady, například:
- poplatky burze nebo brokerovi,
- bankovní poplatky za převod,
- náklady na software pro správu portfolia, pokud souvisí s evidencí a správou investic,
- v některých případech i další prokazatelné náklady přímo spojené s transakcí.
Pokud investor nakoupí 1 BTC za 1 000 000 Kč a zaplatí 1 500 Kč na poplatcích, vstupní cena může být při správném nastavení evidence 1 001 500 Kč. Když pak BTC prodá za 1 200 000 Kč a zaplatí dalších 1 500 Kč na poplatcích, zdanitelný rozdíl se počítá až z čistého výsledku. Právě poplatky často rozhodují o tom, zda bude zisk vyšší nebo nižší.
U akcií je vhodné hlídat i dividendy ze zahraničí. Tam může být část zdaněna už v zahraničí srážkovou daní a v Česku se pak postupuje podle smlouvy o zamezení dvojího zdanění. To je oblast, kde se vyplatí kontrolovat výpisy od brokera a případně využít daňového poradce, protože chyby v zápočtech bývají časté.
Nejčastější chyby, které vedou k problémům
První častou chybou je zaměňování příjmu a výnosu. Peníze na účtu ještě neznamenají čistý zisk, stejně jako nevýběr peněz neznamená, že daň nevznikla. Druhou chybou je opomenutí směn kryptoměn mezi sebou. Třetí problém představuje neúplná evidence kurzů, zejména když investor používá více burz a peněženek.
Další častou chybou je spoléhání na to, že burza nebo broker pošle vše finančnímu úřadu automaticky. V některých případech sice poskytovatelé data sdílejí nebo mohou být vyzváni k součinnosti, ale odpovědnost za správné přiznání leží na poplatníkovi. Finanční správa navíc může porovnávat bankovní pohyby, příjmy z účtů a údaje z dalších zdrojů.
Rizikové je také míchání osobních a investičních účtů. Pokud posíláte kryptoměny mezi vlastními peněženkami, je nutné umět prokázat, že nejde o prodej, ale o interní přesun. U akcií může být problémem nejasný typ transakce, například split, reverse split nebo fúze společnosti, které mění počet kusů a cenu na akcii.
Vyplatí se kontrolovat i lhůty. Daňové přiznání se podává v zákonných termínech a při pozdním podání hrozí sankce. Pokud investor zjistí chybu zpětně, je lepší podat dodatečné přiznání dobrovolně než čekat na výzvu. To obvykle zlepšuje pozici při případném doměření.
Praktický postup pro investora před podáním přiznání
Nejprve si stáhněte všechny exporty z burz, brokerů a bank. Potom si rozdělejte transakce podle typu: nákup, prodej, směna, dividendy, staking, poplatky a převody. Následně přiřaďte ke každé položce datum, kurz a pořizovací cenu. Pokud máte více platforem, sjednoťte měny do jedné struktury a zkontrolujte, zda se některé transakce nezdvojují.
Praktický checklist před odesláním přiznání může vypadat takto:
- mám exporty ze všech platforem za celý rok,
- mám doložené nákupní ceny a poplatky,
- mám přepočet všech cizích měn na koruny,
- mám oddělené dividendy od kapitálových zisků,
- mám archiv dokladů pro případ kontroly.
Pokud obchodujete pravidelně nebo ve vyšších částkách, je rozumné nechat si výpočet zkontrolovat daňovým poradcem. U portfolia v řádu stovek transakcí bývá cena služby nižší než riziko chybně stanovené daně. U menších portfolií může stačit kvalitní software a pečlivá ruční kontrola, ale i tehdy je dobré mít jasno v tom, co přesně daníte a proč.
Rozhodující je, aby vaše evidence byla konzistentní, dohledatelná a obhajitelná. Kdo má transakce pod kontrolou už během roku, ten většinou zvládne daňové přiznání bez stresu i bez zbytečného kontaktu s finančním úřadem.
